Září 2013



Proč jsou inovace důležité?

3. září 2013 v 23:26

Proč jsou inovace tak důležité?


1.
Všichni uvažují, jak utratit peníze ze státního rozpočtu, ale málo kdo se zajímá, jak by měl státní rozpočet peníze získávat. Samozřejmě daněmi, ale je třeba mít firmy, které daně přinášejí. Stát by měl podporovat nové firmy, zejména české firmy, které platí daně v České republice. To, bohužel, nedělá.
2.
Otázka je, jaké firmy by to měly být? Naše země nemá žádné významná ložiska surovin, tak musíme stavět na umu a dovednosti našich lidí, stejně jako před 100 lety. Potřebujeme firmy, které vyvíjejí a vyrábějí nové výrobky, využívají nové pokročilé technologie, tedy potřebujeme inovační firmy, které produkují mimořádnou přidanou hodnotu. Úspěšné státy své inovační firmy podporují a tak budují silné ekonomiky. Česká republika se těžko může srovnávat se Spojenými státy či s Velkou Británií, ale velkou inspirací pro nás může být Finsko, Švédsko či Holandsko.
3.
Studiu inovací a inovačních systémů se věnuji 15 let, i když jsem původně vědecký pracovník. Celou dobu ale narážím na zásadní problém, kterému se říká eufemisticky "nedostatek politické vůle".
4.
Svět kolem nás se rychle mění a organizace, která nedokáže udržet dynamiku vnitřních změn v souladu s dynamikou změn vnějšího světa, bude odsunuta na okraj dění nebo dokonce zničena. To je bohužel případ českého výzkumu, vývoje, inovací a s tím související konkurenceschopnosti naší země.
V minulosti tomu tak nebylo. V některých obdobích byla konkurenceschopnost naši země lepší než dnes.
5.
Současná konkurenceschopnost České republiky je špatná, protože její inovační úroveň je nízká. Její inovační ukazatele patří k nehorším v rámci celé EU, o světě nemluvě. To souvisí se špatným systémem řízení a s nízkou produktivitou českého výzkumu, vývoje, inovací a vysokých škol. Vzhledem k úrovni platů profesorů na vysokých školách, není nízká produktivita způsobena nedostatkem financí. Je způsobena špatně fungujícím cyklem znalostní ekonomiky. Pro rozvoj hospodářství státu to je zásadní věc!
6.
Jak funguje cyklus znalostní ekonomiky?
Student vystuduje vysokou školu, přejde do výzkumu a vývoje a stane se součástí týmu. Tým základního výzkumu objeví nový zajímavý poznatek. Tým aplikovaného výzkumu tento poznatek rozpracuje do nové použitelné technologie či prodejného patentu apod. Vývojový tým díky tomu vyvine konkrétní inovaci, tedy nový produkt.
Technologický transfer mezi akademickou a komerční sférou může využít různých cest: Prodej technologie či patentu velké firmě. Pracovníci výzkumného či vývojového týmu vytvoří spin-off firmu a přejdou do ní. Vývoj se může odehrávat v komerčních laboratořích firmy. Možností technologického transferu je celá řada.
Firma inovaci začne vyrábět či produkovat, uvede ji na trh, z prodeje dosáhne zisku a z toho odvede státu daně. Inovace má vyšší míru přidané hodnoty, tedy větší zisky a větší daně.
Stát ze státního rozpočtu dotuje vzdělávání, výzkum, vývoj i technologický transfer. Zato očekává daně. Více daní, než kdyby nepodporoval vzdělávání, výzkum, vývoj a technologický transfer. Část daní stát použije na dotace pro vzdělávání a výzkum, část zbude pro jiné účely. Investice do vědy se vyplácí, alespoň v civilizovaných státech to tak úspěšně funguje.
7.
Úzkým hrdlem celého cyklu je technologický transfer, tedy zavádění dotací do praxe. V České republice i v jiných zemích. Na jedné straně jsou zásuvky vědců plné publikací a dobrých nápadů, na druhé straně jsou podnikatelé, kteří marně shání dobré nápady či odbornou technologickou pomoc. Hlavním problémem je jiný "jazyk" a jiný systém hodnot, které používá akademická sféra na jedné straně a komerční sféra na straně druhé.
8.
Jaká opatření by měl Parlament a vláda této země přijmout, aby se situace zlepšila?
Před budoucí vládou jsou dvě možnosti:

A. Zásadním způsobem změnit způsob řízení českého výzkumu, vývoje, inovací a vysokých škol. Reorganizovat související státní správu. Stanovit jasné cíle, co vláda za vynaložené prostředky očekává. Klást důraz na aplikovaný výzkum a zejména na technologický transfer vedoucí k inovacím produktů, tedy výrobků a služeb. Monitorovat a hodnotit, jak která pracoviště přispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti českého hospodářství a podle toho jim poskytovat veřejné finanční prostředky.

B. Ponechat systém tak jak je a smířit se s nízkou konkurenceschopností českého hospodářství. V budoucnu bude z České republiky jen skanzen pro turisty.

My považujeme za jedině správnou možnost A a tu hodláme prosazovat.

Hospodářské priority

3. září 2013 v 23:14

Tato země nemá hospodářské priority. My je máme.


1.
V krizi je celá společnost a krize se přirozeně nevyhnula ani českému výzkumu a vývoji. Ten je ale v permanentní krizi od roku 1990.
Na vině jsou vlády České republiky, které nikdy nestanovily akademické sféře řádné cíle a nezajímaly se o jejich výsledky, ač něco málo peněz poskytovaly. Řízení výzkumu, vývoje, inovací a vysokých škol bylo pro vlády na okraji zájmu či zcela mimo jejich obzor.
2.
V této situaci si akademická sféra stanovila cíle sama. Soustředila se na základní výzkum a jejím cílem jsou odborné publikace. Je to nejpohodlnější. Poněkud jim uniká, že publikace jsou pouhým meziproduktem na cestě ke skutečným cílům výzkumu a vývoje, což jsou nové technologie a inovace výrobků a služeb.
3.
Důsledkem této situace je, že cyklus znalostní ekonomiky není uzavřen. Stát investuje prostředky do výzkumu a vývoje, technologický transfer ale nefunguje, inovace se nedostávají do průmyslu, nevracejí se do státního rozpočtu ve formě daní a konkurenceschopnost České republiky je malá.
4.
Český výzkum, vývoj a inovace mají špatnou strukturu řízení a financování.
První polistopadové vlády měly zcela jiné starosti, odsunuly český výzkum a vývoj na okraj svého zájmu a české inovace zcela ignorovaly. Nebylo vytvořeno ministerstvo pro vědu či nějak jinak řešena struktura centrálních orgánů. Nicméně postupně byly přijímány alespoň další zákony či předpisy a rozpočet postupně rostl. Nutno zdůraznit, že za 20 let se toto provizórium a zásadní problém struktury centrálních orgánů nepodařilo vyřešit, ač na něj mnozí upozorňují celou dobu. V současné době, v době krize, kdy je konkurenceschopnost naší země skloňována ve všech pádech a ze všech stran, se tento problém ukazuje v celé nahotě.
Ač česká věda dostává desítky miliard ročně, její příspěvek ke konkurenceschopnosti země je malý. To je proto, že řízení je roztříštěné, chaotické a nekoncepční. Technologický transfer a inovace pak nejsou podporovány prakticky vůbec.
5.
Dobře to je vidět na vzniku spin-off firem, tedy firem odštěpených od vědeckých týmů a realizující jejich výsledky.
V celé Praze za více než 20 let vznikla jediná skutečná spin-off firma. Schvalování jejího vzniku ČVUT trvalo neuvěřitelné 3 roky!!! Proces byl velmi složitý a několikrát to vypadalo na neúspěch. Autor tohoto článku zná tuto kauzu velmi zblízka. To je silný odstrašující příklad pro všechny potenciální zájemce o spin-off firmu.
6.
Řešením je změna systému, který bude vznik spin-off firem podporovat a usnadňovat. Technická vysoká škola, jako je ČVUT nebo VUT Brno, by měla produkovat několik spin-off firem každý rok.
Řešení se nabízí, stačí se rozhlédnout za naše hranice, jak to dělají jiní, úspěšnější.
7.
Náš cíl je jasný, vybudovat v České republice systém výzkumu, vývoje a inovací podle vzoru zemí jako je Finsko, Švédsko či Holandsko a alespoň se přiblížit zemím jako je Velká Británie či USA.

Naše strategie podpory ekonomiky

3. září 2013 v 23:09

Naše strategie podpory ekonomiky.


Naším cílem je realizace výsledků výzkumu a vývoje v praxi. Tedy, jinak řečeno, cílem je uzavření cyklu znalostní ekonomiky.

Nedostatečná spolupráce mezi výzkumem a vývojem na jedné straně, a praxí na straně druhé, je velkým probléme Evropské unie vzhledem k USA a k Japonsku, a ještě větším problémem České republiky vzhledem k Evropské unii. Naše strategie se snaží nalézt řešení.

Žádná ze starších strategií, vypracovávaných pravicovými či levicovými vládami, nešla tak daleko, aby požadovala změny na úrovni ministerstev, agenturu pro inovace či změny v řízení vysokých škol. Žádná z nich také nevyřešila uzavření cyklu znalostní ekonomiky. Pro to je třeba více odvahy.

Naše strategie nenavrhuje školné, což je velmi kontroverzní téma, ani 50% vysokoškoláků v populaci, což považujeme nelogický požadavek vedoucí ke snížení úrovně absolventů.

Naše strategie se soustředí jen na znalostní ekonomiku, tedy systém procesů probíhající od vysokých škol, přes výzkum, vývoj, technologický transfer až po inovační podnikání. To považujeme pro konkurenceschopnost naší země klíčové.

Naše strategie podpory inovací a znalostní ekonomiky je postavena na 10 bodech:

1.
Vytvoření Ministerstva pro výzkum, vývoj a inovace z Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, z odboru pro výzkum, vývoj a inovace Úřadu vlády, z části MŠMT (základní výzkum, vysoké školy), z části MPO (aplikovaný výzkum). Do působnosti tohoto ministerstva by přešly vysoké školy, Akademie věd, Grantová agentura, Technologická agentura, Rada vysokých škol a další podobné instituce. Do správy tohoto ministerstva by přešly komunitární programy EU jako 7. rámcový program, respektive jeho nástupce Horizont 2020, a program CIP, respektive jeho nástupce COSME.
2.
Postupné sbližování systémů řízení, hodnocení a financování vysokých škol, Akademie věd a dalších výzkumných pracovišť tak, aby se zvýšila jejich produktivita v aplikovaném výzkumu, technologickém transferu, inovacích, a jejich podpora konkurenceschopnosti.
3.
Jasné definování malého množství priorit výzkumu, vývoje a inovací. Navázání finančních zdrojů výzkumu, vývoje a inovací na tyto priority.
4.
Vytvoření inovační agentury CzechInnovation, podle vzoru švédské agentury Vinnova, z části agentury CzechInvest a z části zcela nové, zaměřené na inovační infrastrukturu, inovační podnikání a technologický transfer.
5.
Spojení evropských programů OPPI a VaVpI, respektive jejich nástupců a přesun jejich administrace pod agenturu CzechInnovation.
6.
Vytvoření systému inovační infrastruktury a technologického transferu, kopírující systém vysokých škol a Akademie věd, ale odděleného od vysokých škol a Akademie věd. Úkolem tohoto systému bude podpora technologického transferu, inovačního podnikání, podpora vzniku nových inovačních firem a vytváření podmínek pro rozvoj existujících inovačních firem.
7.
Změna sytému řízení vysokých škol. Rozhodující kompetence budou přesunuty na správní rady vysokých škol. Rektoři a děkani vysokých škol budou voleni správními radami. Rozpočet vysokých škol budou schvalovat správní rady.
8.
Změna systému obsazování pedagogických míst na vysokých školách tak, aby bylo možno tato místa obsazovat také kvalifikovanými odborníky ze zahraničí či z průmyslu. Tituly profesorů a docentů budou udělovány dočasně, na konkrétní místo a na základě konkursů. Tak, jako to je obvyklé na západ od našich hranic. To přinese "čerstvý vítr" na české vysoké školy.
9.
Vytvoření Ministerstva hospodářství spojením MPO a MMR. Začlenění zbytku agentury CzechInvest do agentury CzechTrade.
10.
Vytvoření Ministerstva školství a kultury spojením MŠMT a MK.


Nutno říci, že pro konkurenceschopnost naší země jsou důležité i jiné věci, než jen znalostní ekonomika. Je to i dobře fungující bankovní systém, dobře fungující soudní systém a vymahatelnost práva, dobré mezinárodní vztahy a v neposlední řadě i nízká míra korupce. Ani tyto podmínky nejsou splněny, zejména je problémem vysoká míra korupce a špatně fungující soudní systém, neschopný zavést vymahatelnost práva. Pocit spravedlnosti jako by se z veřejného života vytratil. To je veřejností vnímáno jistě jako velký problém. Tomu se budou věnovat další návrhy.

Realizace strategie - díl první

3. září 2013 v 23:01

Reorganizace státní správy


Zásadní krok rekonstrukce státní správy by měl vést k tomu, aby se základní výzkum, aplikovaný výzkum, vývoj, technologický transfer a inovační podnikání dostaly na stejnou úroveň, navzájem na sebe navazovaly, směřovaly ke stejnému cíli a díky tomu aby se uzavřel cyklus znalostní ekonomiky. Na konci pak musí být daně přicházející do státního rozpočtu. Pak má výzkum a vývoj smysl a pak může konkurenceschopnost naší země růst.

Nedostatek konkurenceschopnosti naší země se dotýká každého, protože má vliv na životní úroveň všech. Naše návrhy se soustředí na znalostní ekonomiku, tedy systém procesů probíhající od vysokých škol, přes výzkum, vývoj, technologický transfer až po inovační a technologické podnikání. To je pro konkurenceschopnost naší země klíčové. Na tom založily svůj hospodářský úspěch ty nejrozvinutější země této planety.

Tyto návrhy jsou stručným úvodem do změn v oblasti znalostní ekonomiky založeném na znalostech a zkušenostech za posledních 15 let a mnohokrát prodiskutovávaných na různých více či méně odborných inovačních fórech.

Ministerstvo pro výzkum, vývoj a inovace


Odborná veřejnost volá po Ministerstvu pro vědu nejméně 20 let. Má ho řada zemí. Nicméně zatím žádná vláda této země nedala této věci patřičnou prioritu.

Ministerstvo by řídilo akademický i průmyslový výzkum a vývoj, vysoké školy i Akademii věd, technologický transfer a inovační infrastrukturu.

Pouhá existence tohoto Ministerstva, a jeho kompetencí, by samovolně vyřešila mnoho problémů. Především propojení základního a aplikovaného výzkumu s inovacemi, propojení akademické a komerční sféry, rozpory mezi Akademií věd a vysokými školami, problémy s administrací programu OP VaVpI atd.

Ministerstvo by bylo vytvořeno z následujících částí:
  • Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace
  • Odbor výzkumu, vývoje a inovací (Úřad vlády, odbor 220200)
  • Skupina pro výzkum a vysoké školství (MŠMT, skupina III., odbory 30 až 37)
  • Sekce řízení operačních programů, část zabývajíc se programem OP VaVpI (MŠMT, odbory 42 až 46)
  • Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje, včetně programů OPPI a CIP i jejich nástupců (MPO, sekce 08000, odbory 08100 až 08400)
Do gesce Ministerstva by přešla:
  • Akademie věd
  • Vysoké školy
  • Grantová agentura
  • Technologická agentura
  • Agentura CzechInvest, část zabývající se programem OPPI a byla by pojmenována CzechInnovation
  • Rada vysokých škol
  • Učená společnost, Konference rektorů, Klub kvestorů a další podobné organizace.
Akademický a průmyslový výzkum a vývoj by se přirozeně propojily a navázaly na inovační systém.

Podmínky pro práci Akademie věd a vysokých škol by se sjednotily. V budoucnu by oba typy institucí přirozeně splynuly, tak jak to je ve světě obvyklé. Tak by se vyřešil problém různého způsobu financování Akademie věd i vysokých škol.

Díky tomu by mohly být přirozeně spojeny programy OPPI a OP VaVpI, či jejich následovníci, jak oprávněně žádá EU. Tento program by byl administrován agenturou CzechInnovation, nástupcem CzechInvestu. Současná agentura CzechInvest zvládá administraci OPPI asi nejlépe z českých agentur. Současné MŠMT je asi nejhorší při administraci programů EU a hrozí zastavení dotací. Tím by odpadly problémy s administrací OP VaVpI i hrozby zastavení financování z EU.

Nástupce CzechInvestu, nová agentura CzechInnovation, by, mimo jiné, administrovala nový inovační systém, popisovaný dále.

Ministerstvo hospodářství


Ministerstvo hospodářství by bylo vytvořeno sloučením MPO, bez výzkumu a vývoje, s MMR, kterému zbylo již jen málo agend, po vzniku krajů (pohřebnictví, územní plán, cestovní ruch).

Samo MPO by zasloužilo redukci, protože v souvislosti s privatizací přišlo o řízení mnoha podniků a další úkoly. Dnes se stalo MPO spíš institucí lobující za zájmy velkých podniků a bývá obsazováno jejich pracovníky. Tyto části MPO lze omezit či přímo zrušit.

MPO je zřizovatelem řady organizací. Některé z nich je možno sloučit. Například agentury CzecTrade a zbytek agentury CzechInvest. Uvažovalo se o tom mnohokrát, protože jejich činnost spolu úzce souvisí.

Ministerstvo školství a kultury


Ministerstvo kultury má jen velmi malou agendu, granty pro kulturu a církve. Ve světě ani není zvláštní ministerstvo pro kulturu obvyklé. Jeho agendu lze snadno včlenit do MŠMT a vytvořit nové Ministerstvo školství a kultury. Kultura bude jeho součástí zcela přirozeně, rozhodně lépe než výzkum a vývoj, který tam byl cizorodým prvkem.

Realizace strategie - díl druhý

3. září 2013 v 22:54

Inovační systém


Česká republika nemá fungující inovační systém, i když zde najdeme technologické parky, podnikatelské inkubátory a inovační centra. Ale nikdo se o ně nestará, chybí tu inovační agentura. Proto má Česká republika jedny z nejhorších inovačních ukazatelů v EU, a proto cyklus znalostní ekonomiky není uzavřen.

Není třeba vymýšlet vymyšlené. Inspiraci poskytne Švédsko, Finsko, Holandsko atd.

Jeden z nejlépe fungujících inovačních systémů v EU má Švédsko, země s pouhými 8 mil. obyvatel, ale s jedněmi z nejlepších inovačních ukazatelů v EU. Švédská inovační agentura VINNOVA, člen Evropské sítě inovačních agentur TAFTIE, může být vzorem pro zamýšlenou českou inovační agenturu CzechInnovation.

Poslání zamýšlené agentury CzechInnovation lze shrnout do 5 základních bodů:
  • Přispívat k rozvoji České republiky tak, aby se stalo významnou zemí v oblasti aplikovaného výzkumu, vývoje, technologického transferu a inovačního podnikání, zemí, ve které jsou realizovány výsledky aplikovaného výzkumu a vývoje v inovačních firmách a spin-off firmách na vysoké odborné úrovni.
  • Podporovat udržitelný rozvoj a růst zaměstnanosti prostřednictvím podpory růstu konkurenceschopnosti a vzniku a rozvoje úspěšných inovačních a technologicky zaměřených podniků.
  • Vytvářet a podporovat systém technologického transferu všemi cestami, tedy přenos technologií a znalostí mezi akademickou a komerční sférou. Vytvářet maximálně přátelské prostředí pro technologický transfer a inovační podnikání. Dobudovat a podporovat rovnoměrně rozloženou inovační infrastrukturu pracující na nejvyšší evropské úrovni.
  • Podporovat aplikovaný výzkum, vývoj, technologický transfer a inovace nejvyšší kvality v oblastech jako strojírenství, měřicí a regulační technika, biotechnologie, chemie, potravinářství a kybernetika.
  • Stimulovat účast České republiky v evropské a mezinárodní spolupráci a ve výměně zkušeností v oblasti technologického transferu a inovací. Podporovat networking (spolupráci v sítích) na evropské i světové úrovni.
Tak by CzechInnovation doplnila Grantovou agenturu, podporující základní výzkum, Technologickou agenturu, podporující aplikovaný výzkum, a tím by se vyřešilo řízení i financování prvků cyklu znalostní ekonomiky.

Vybrané současné technologické parky, podnikatelské inkubátory a inovační centra by se propojila do jedné sítě řízené zamýšlenou agenturou CzechInnovation. Takovou síť už dnes tvoří jejich sdružení Společnosti vědecko-technických parků. Díky společnému ministerstvu by se tato síť snadno propojila s vysokými školami a Akademií věd na územním principu. Tak by se uzavřel cyklus znalostní ekonomiky.

Zkušenosti posledních 20 let ukázaly, že české univerzity se nemohou podílet na budování a chodu technologických parků, podnikatelský inkubátorů a inovačních center. Mohou však s nimi úzce spolupracovat. Tento problém vyřeší navrhovaná síť, nezávislá na osobním názoru toho kterého rektora či akademického senátu.

Touto sítí bude proudit know-how, šířené zkušenějšími členy těm méně zkušeným. Touto sítí budou proudit peníze ve formě projektů a to za stejných podmínek pro všechny členy sítě. V současnosti jsou velké rozdíly v penězích pro inovace v jednotlivých regionech. Celkové náklady se nemusí lišit od současné podpory, ale tato podpora bude vynakládána mnohem efektivněji a výsledky budou měřitelné a porovnatelné mezi regiony.

Hlavní produktem této sítě budou české spin-of firmy a inovační firmy vůbec. Pokud každá větší vysoká škola vyprodukuje několik spin-off firem za rok, v horizontu několika let to bude znamenat značnou změnu na české inovační scéně. Bude to znamenat další kvalifikovaná pracovní místa, snížení nezaměstnanosti, vzrůst technologické úrovně atd.

Dalšími přínosy budou nové technologie ve formě patentů, licencí, know-how, podílu akademických pracovišť v komerčních firmách a další formy spolupráce.

Realizace strategie - díl třetí

3. září 2013 v 22:48

Výzkumné ústavy a vysoké školy.


Systém výzkumu a vývoje


Díky existenci Ministerstva pro výzkum, vývoj a inovace se budou systémy financování vysokých škol a Akademie věd postupně přibližovat, až splynou. Tak zanikne důvod pro současné rozpory a animozity. Institucionální a účelové (grantové) financování bude i v budoucnu zachováno s tím, že se bude poměr postupně měnit v prospěch účelové financování. Tento proces již probíhá, tedy to neznamená žádnou změnu proti současnému stavu.
Účelové financování výzkumu a vývoje bude probíhat ze 2 zdrojů jako dnes: Grantová agentura a Technologická agentura.

Grantová agentura je učena k financování základního výzkumu, orientovaného i neorientovaného, jehož produktem jsou publikace. Podle nich se rozdělují prostředky. Publikace jsou hodnoceny mírou citovanosti, tzv. impakt faktorem. Priority jsou stanoveny, velice široce, podle současných a připravovaných materiálů Rady. Grantová agentura financuje především akademický výzkum, tedy vysoké školy a Akademii věd. Na tom není třeba nic zásadního měnit. Grantová agentura bude rozdělovat 1/3 prostředků na výzkum a vývoj, což je podíl podle západoevropských zkušeností.

Technologická agentura je určena k financování aplikovaného výzkumu a vývoje, především průmyslového výzkumu. Produktem aplikovaného výzkumu nejsou publikace, ale patenty, technologie, know-how atd. Hodnocení výstupů aplikovaného výzkumu a vývoje bude záviset na konkrétním ekonomickém či jiném přínos z jejich realizace. Pokud budou akademická výzkumná pracoviště respektovat tato pravidla, mohou se soutěží o granty účastnit jako každý jiný. Technologická agentura bude rozdělovat 2/3 prostředků na výzkum a vývoj, což je podíl podle západoevropských zkušeností

Priority pro Technologickou agenturu musí být stanoveny odlišným způsobem a odlišným týmem odborníků, než priority pro Grantovou agenturu. Priority musí být mnohem užší a přísnější. Takovou práci v této zemi ještě nikdo nikdy nedělal. Nejprve bude třeba vyvinout metodiku pro tuto práci. Priority aplikovaného výzkumu by měly být stanoveny podle inovačního potenciálu českého průmyslu, a to velkých, středních i malých firem. Se zvláštním zřetelem na potenciální spin-off firmy a další formy technologického transferu. Nemá smysl vyvíjet technologie, které v této zemi nemůže nikdo realizovat.

Změny na vysokých školách


Nenavrhujeme ani školné, ani zápisné, ani nic podobného.

Nesouhlasíme s názorem požadujícím, aby 50% populace mělo vysokoškolské vzdělání.

To nutně vede k poklesu úrovně vysokoškoláků. Vysoké školy budou preferovat kvalitu a ne kvantitu. Nebudou financovány "platbou za studenta", jako dnes. Limitem studenta vysoké školy bude IQ 120. Na tuto úroveň bude upravena náročnost studia.

Systém řízení českých vysokých škol se přizpůsobí systému v západní Evropě a v USA.

Volba rektorů a děkanů bude úkolem správních rad, jmenovaných z významných osobností, z významných manažerů průmyslu a z významných vědců, ne však z dotyčné univerzity, aby nedocházelo ke střetu zájmů. To je ve světě běžná cesta. Je zde vyloučen střet zájmů jako u akademických senátů. Rektory a děkany pak mohou být výrazné osobnosti, které zajistí potřebnou dynamiku změn vysokých škol a tím i jejich potřebnou úroveň. Stejně tak budou správní rady schvalovat a kontrolovat rozpočty vysokých škol.

Akademickým senátům zůstane mnoho kompetencí týkajících se organizace školního roku, nastavení podmínek pro studenty a řada dalších.

Akademická místa budou obsazována konkursy a titul profesora či docenta bude svázán s konkrétním místem na konkrétní vysoké škole, stejně jako titul ředitele firmy. Tím padne bariéra oddělující vysokoškolské pedagogy od "zbytku světa". Pak mohou být profesory na českých vysokých školách odborníci ze zahraničních vysokých škol, výzkumní pracovníci z komerčních výzkumních pracovišť, špičkoví manažeři firem apod. Bude možné, aby profesor místo opustil, věnoval se inovačnímu podnikání a po nějaké době se zase na vysokou školu vrátil. Úroveň vysokých škol stoupne a studenti tak budou daleko lépe připraveni na své působení v praktickém životě.

Energetika

3. září 2013 v 22:01

Energetika


Naše země potřebuje pro svůj rozvoj dostatek levné elektrické energie.

Budeme prosazovat nové generace elektráren, například thoriové elektrárny.

Uhelné elektrárny necháme dožít, ale nebudeme podporovat stavbu nových uhelných elektráren.

Zrušíme podporu solárních elektráren a dalších, tak zvaných obnovitelných zdrojů, tak rychle, jak to jen bude možné. Tyto zdroje mohou existovat dál, ale jen v plně komerčních podmínkách, bez dotací.

Budeme podporovat malé vodní elektrárny.

1.
Podle třetího zákona termodynamiky není možné nahradit koncentrovaný zdroj energie rozptýlenými zdroji. Přesně tento zákon porušují ti, kteří prosazují podporu solárních elektráren a dalších tak zvaných obnovitelných zdrojů. Fyzikálně i ekonomicky to je nesmysl. Bez veřejné podpory by rozlehlé solární elektrárny nikdy neexistovaly. S ochranou přírody to nemá nic společného. Je to jen šikovně promyšlený tunel na veřejné prostředky, které nakonec zaplatíme my všichni, jak se již dnes můžeme přesvědčit pohledem na vyúčtování elektřiny.
Tato nesmyslná podpora musí být zrušena tak rychle, jak to je jen možné. A měli by být k odpovědnosti pohnáni ti, kteří tyto nesmyslné zákony prosadili.
Tyto typy elektráren budou moci existovat dál, ale jen v plně tržních a komerčních podmínkách, jako jiné elektrárny. Bez dotací z veřejných prostředků. Stát však umožní úpravou předpisů, aby elektřinu z těchto elektráren za komerční ceny mohli odebírat ti zákazníci, kteří o to budou stát.
2.
Zatím neúčinnější zdroj energie, který známe, je syntéza lehkých jader, například vodíku. Takový proces probíhá na slunci. Bohužel tato technologie zatím není tak vyvinutá, aby byla schopná průmyslového nasazení. To je technologie budoucnosti. Vzhledem k ohromným zásobám vodíku ve vodě nám tato technologie v budoucnu zajistí prakticky nevyčerpatelný zdroj energie a bez rizika z odpadů. Zatím je třeba využívat jinou technologii.
3.
Další účinný zdroj energie, který známe, je štěpení těžkých jader. To je technologie dneška. Současné jaderné elektrárny využívají technologii postavenou na uranu. Existují i jiné typy jaderných elektráren, postavené například na thoriu. Mají řadu výhod, například se dají snadno zastavit, jsou bezpečnější. Nejsou však vhodné pro vojenské využití, proto jsou stranou zájmu jistých kruhů. Tyto nové typy elektráren budeme podporovat. Důležité je, že thoria se nachází v zemské kůře 3x více než uranu a jeho zdroje jsou v politicky bezpečných zemích, o vlastních zdrojích nemluvě. To je spolehlivý zdroj energie na dlouhou dobu.
4.
Výroba elektřiny pálením uhlí je velmi nebezpečná. Stála, jen v naší zemi, tisíce zmařených lidských životů, mnohem více než jakákoliv jiná výroba elektřiny. Pálení uhlí produkuje pevné i plynné odpady, popel a kouřové plyny, které, přes stále lepší filtry a odlučovače, stále škodí přírodě i lidem. Při pálení uhlí se také uvolňuje překvapivě velké množství radioaktivních látek, více než při provozu jaderné elektrárny, které zamořují okolí.
Uhlí samo je cenná chemická surovina. Ničit jí pálením v kotlích je velmi nehospodárné.
Prostě výroba elektřiny pálením uhlí je technologie pro 19. století, nikoliv pro 21. století. Má řadu nevýhod, i když při určitých cenách uhlí může vypadat ekonomicky výhodně. To ale nestačí.
Proto by se měly nechat uhelné elektrárny dožít a měly by být postupně nahrazovány elektrárnami využívající moderní technologie.
5.
Výroba elektřiny v malých vodních elektrárnách je tradiční způsob výroby elektřiny, který nemá žádné vážné nevýhody. Bohužel, naše země má jen malý potenciál pro výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách, a tak bude vždy je okrajovým, doplňkovým zdroje elektřiny. Protože vhodně diverzifikuje zdroje elektřiny, zaslouží si, aby stát úpravami zákonů maximálně usnadnil provozování malých vodních elektráren.
Velké vodní elektrárny budou, jako doposud, doplňkovým zdrojem elektřiny.
6.
Výroba elektřiny spalováním zemního plynu nemůže mít v našich podmínkách větší význam, vzhledem k ceně plynu a nutnosti plyn dovážet. Její význam bude spíše okrajový.

Doprava

3. září 2013 v 21:58

Doprava


Levná a dostupná doprava je podmínkou rozvoje této země.

Budeme prosazovat podporu pohonu automobilů na zemní plyn (CNG) a v budoucnu na vodík.

Budeme podporovat rozvoj železnice pro osobní i nákladní dopravu, ale podpoříme vstup soukromých subjektů do této oblasti výrazně více, než doposud.

Budeme prosazovat přesun kamionů, které naší zemí jen projíždějí, ze silnic na železnici.

Budeme prosazovat co nejrychlejší dokončení rychlostní komunikace Hradec Králové - Olomouc a zpřísnění podmínek pro rekonstrukci dálnice D1.

1.
Osobní i nákladní přepravě bude i nadále vládnout automobil, přes jeho různé nevýhody. Je symbol svobody a svobodného pohybu, ať si jeho odpůrci říkají, co chtějí. Je to i symbol technologického pokroku 20. století, podobně jako byl symbol technologického pokroku v 19. století parní stroj. Kromě toho, naše země má vysoký podíl automobilového průmyslu.
Za 100 let vývoje dospěl automobil do značné technické dokonalosti, ale hlavním problémem je pohonná látka, tedy benzin či nafta. Jejich cena stále stoupá, za posledních několik let se prakticky zdvojnásobila. To vede ke zvýšení cen dopravy, které negativně ovlivňují rozvoj této země. Pro některé činnosti mohou být ceny dopravy až likvidační.
2.
Ropu, pro výrobu benzinu a nafty, musíme dovážet většinou z politicky nespolehlivých oblastí. Tak každý lokální vojenský konflikt vede ke zvýšení cen, přičemž následný pokles cen je pak malý či žádný. Ložiska ropy jsou omezená a různí experti se předhánějí v předpovědích, kdy ropa dojde. Cena těžby ropy stále stoupá. Prostě, perspektiva benzínu a nafty je špatná.
3.
Snaha nahradit automobilová paliva bioprodukty vedlo ke zvýšení cen potravin a boji o státní dotace. Zrušíme tyto dotace tak rychle, jak to jen bude možné, ale zachováme možnost, aby si zákazníci tato biopaliva nakupovali za tržní ceny, pokud si to budou přát. To bude rozhodnutí zákazníků, ne státu.
4.
Skutečně perspektivní pohonnou látkou automobilů je vodík. Jeden kilogram vodíku obsahuje mnohonásobně více energie, než kilogram benzinu či nafty. Odpadním produktem vodíkového automobilu je pouze voda ve formě páry. Vodík lze vyrábět různými způsoby. Vodík z vody může vyrábět každý, pokud má elektrickou energii. Není zde problém s dovozem surovin z politicky nestabilních oblastí. Technologie pohonu automobilu vodíkem je ve stádiu vývoje a existuje řada funkčních prototypů. Tuto cestu hodláme podporovat jako perspektivní budoucí řešení.
5.
Klasický spalovací motor bude ještě nějakou dobu vládnout naším silnicím. Ze všech pohonných látek má nejlepší vlastnosti metan, běžně dostupný ve formě zemního plynu, u automobilů označený jako CNG. Takové automobily jsou běžně vyráběny a starší automobily lze relativně snadno upravit. Existuje zde menší množství čerpacích stanic. Je zde možnost mít vhodné zařízení doma a využívat rozvod zemního plynu. Technologie těžby zemního plynu se vyvíjejí a cena plynu klesá. Jeho zásoby jsou mnohem větší, než zásoby ropy, a odhady hovoří o zásobách na stovky let dopředu. Tuto cestu hodláme podporovat jako současné řešení růstu cen benzínu.
6.
Elektromobily považujeme za zajímavou možnost, za určitých podmínek, a hodláme je podporovat jako doplňkové řešení automobilové dopravy.
7.
Železnice je tradiční řešení dopravy větších objemů a na větší vzdálenosti. Proti automobilové dopravě má řadu výhod: Méně obtěžuje okolí a je šetrnější k přírodě. Je méně energeticky náročná. Není blokována ucpanými silnicemi. Při objektivně nastavených podmínkách by byla levnější. Díky ne příliš šťastně zvolenému způsobu privatizace, řadě administrativních a manažerských nedostatků, je nyní železnice v útlumu. V některých případech dokonce byla zřejmě využita jako tunel na veřejné prostředky. Vysoké odměny některých manažerů železnice jsou kapitolou samy o sobě. Hodláme zprůhlednit podmínky fungování železnice, hodláme ji více otevřít soukromým subjektům za férových podmínek a hodláme do ní vnést více konkurence.

Nezaměstnanost

3. září 2013 v 21:56

Nezaměstnanost

Vysoká nezaměstnanost je jedním z hlavních problémů této země. Snížení nezaměstnanosti považujeme za jednu z hlavních priorit. Nezaměstnanost nepřináší jen finanční ztráty, ale i snížení důstojnosti dotyčných pracovníků.

Budeme prosazovat zvýhodnění pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají pracovníky nad 50 let, nad 55 let a čerstvé absolventy.

Budeme podporovat vznik a rozvoj malých a středních firem, výrazně více než doposud.

1.
Nezaměstnanost je vždy vážný společenský problém, s finančními i sociálními dopady. Vede nejen ke snížení příjmů nezaměstnaného, ale i snižuje jeho důstojnost, což bývá často horší.
Stát by měl umět rozlišit ty, kteří nemají o práci zájem a vyhovuje jim život se sociálními dávkami, a ty, kteří by rádi pracovali, ale nemohou práci najít. Podmínky jejich podpory by měly být odlišné.
2.
V současné době krize jsou nezaměstnaní i vysokoškoláci s dobrým vzděláním, se znalostí cizích jazyků i se znalostí práce na počítači, tedy vysoce kvalifikovaní lidé. Tito lidé se často setkávají s odmítnutím z důvodů "převzdělání", což znamená, že se jich jejich potenciální nadřízení obávají jako konkurentů, vzhledem k jejich vysokému vzdělání a rozsáhlým zkušenostem. Podpoříme zavedení programů pro tyto vysoce kvalifikované pracovníky.
3.
Vážným problémem je nezaměstnanost lidí nad 50 let a ještě horší je nezaměstnanost lidí na 55 let. Soukromé firmy, kde jsou často na manažerských místech mladší lidé, často nemají o takové lidi zájem. Bohužel se tu projevuje nedůvěra mezi generacemi, ač se jedná o iracionální jev. Starší lidé mají více zkušeností, nenechají s sebou tak snadno manipulovat, mají trochu jiné pořadí hodnot a tak se jich jejich mladší potenciální nadřízení mohou obávat. Podpoříme zavedení programu, kde by stát zaměstnavatelům vysvětloval výhody spolupráce mladších a starších pracovníků. Budeme prosazovat opatření, kde stát podpoří zaměstnávání pracovníků nad 50 let a nad 55 let úlevami v odvodech pro zaměstnavatele.
4.
Dalším problémem je zaměstnávání čerstvých absolventů škol, vzhledem k jejich minimálním zkušenostem. Jejich situace je snazší, než situace lidí nad 50 let, protože čas pracuje v jejich prospěch. Podpoříme zavedení programu, kde by stát poskytl absolventů první zaměstnání za minimální mzdu a získání alespoň základních zkušeností. Budeme prosazovat opatření, kde stát podpoří zaměstnávání čerstvých absolventů úlevami v odvodech pro zaměstnavatele.